zpět

                                                        

                          

Silvestrovská slavnost proběhla v Litoměřicích mezi lidmi dobře známými, méně známými i zcela neznámými. K dispozici byla tentokrát pouze dvanáctistrunná kytara zn. Yamaha, strunění poněkud tvrdého, leč ladícího. Hlavním problémem se tak paradoxně stalo obyčejné trsátko - po několika marných pokusech (platíčko s Acylcoffinem, či víčko od Tic-Tacu) nakonec zvítězila starší kreditní karta, která posloužila na opravdu vynikající úrovni. Vzhledem ke složení publika byl Mistr nucen se uchýlit k obvyklé drastické lsti - k imitaci kotlíků. O jednoznačném úspěchu této taktiky svědčí zejména fakt, že labilnější část auditoria po chvíli odkráčela o patro výše a bavila se preludováním na piáno (mezi námi, žádná velká škoda). Malou ukázku naleznete zde; podotýkáme ale, že kvalita fotografie, jakož i nahrávky, odpovídá pouze možnostem klasického mobilu. Pro ty, kteří nemají čas pitvat se v podrobné analýze textu,  přidáváme alespoň  jeho  autentickou  písemnou  podobu.

 

 

NEŠŤASTNEJ ŠAFÁŘŮV DOMEČEK

 

Nešťastnej šafářův domeček

Nešťastnej šafářův dům

Když sem šel na půdu

Zakop´ sem vo zrůdu

Vychlastal celičkej rum...

 

Třikrát sem domeček voběhnul

Přitom sem syfilis lap´

Když sem šel za vrata

Zkopal sem potrata

Potom sem do hovna šláp´...

 

Nešťastnej šafářův domeček

Nešťastnej šafářův dům

Potrat je po smrti

Nesnes to kopnutí

Tak sem ho předhodil psům...